Pečwork objevoval nové chutě na Filipínách

Pečwork objevoval nové chutě na Filipínách

Tato země je plná rozličných chutí a vůní. Myslím si, že snad každý si tam najde něco, co mu opravdu chutná. Tentokrát článek o čerstvých kokosech, tuňácích a mangovém shaku! No řekněte, kdo by si nedal?! :) 

Když jsem do této země jela už podruhé, myslela jsem si, že mě nic nemůže překvapit. Opak byl (naštěstí) pravdou a naopak mě velmi mile překvapila. 

Celkem jsme za 21 dní stihli procestovat 4 ostrovy a vyzkoušeli spoooustu skvělého jídla. Nejdříve jsme navštívili ostrov Cebu, který byl poměrně veliký a rozvinutý. To se projevilo i v jídle, které bylo velmi pestré. První ubytování na Cebu jsme měli krásné, hned u moře. Paní domácí nám dokonce půjčila svůj gril, kde jsme si ugrilovali cerstvé ryby přímo z tržiště. :) Taaak a tady to je, vše na jednom stole!!

Na dalším (né menším) ostrově Negros měli jídelní kultůru úplně jinou. Ale co zůstalo stejné, byly "hrncárny" -> místní kuchtíci uvaří, co nejlépe umí a pod pokličkou v hrnci, si to můžete prohlédnout a vybrat, co si dáte. Na tomto ostrově jsem ochutnala místní specialitu - Silvanas. Chutí mi trošku připomínala laskonku, plněnou krémem z kešu oříšků, nebo krémem s burákovým máslem a to celé obalené v rozdrcených oříšcích. Jako vždy výborný zákusek a doporučuji.

Co ovšem všechny ostrovy spojovalo byly Mango drinky. Všudy přítomné mango Juice, nebo mango shake (narozdíl od juice byl s mlékem) byly nezapomenutelné. Tak jednoduchý recept jako rozmixované uzrálé mango s ledem, trošku třtinového cukru a mléka může fungovat jen tady. protože u nám opravdu neseženeme tak sladké mango.

Na další (už maličkém) ostrově jsme neodolalli a zašli na místní vyhlášené BBQ. Výsledek nebyl jiný, než prostě 1 s *. Co jsem zde ale vyzkoušela poprvé byla grilovaná oliheň. T

Také pečivo na Filipínách můžu jen doporučit. Mají hned několik druhů a příchutí pečiva. A vyznat se v nich byl někdy opravdu oříšek. Nejvíce jsem si oblíbila sladké a měkoučké šneky obalované v krystalovém cukru, který hezky křupal a pak taky banánový chlebíček. Na ten jsem chodila téměř denně. :D 

Jsem opravdu velký milovník Matchy a tak jsem si jí dávala, všude jen, kde se to dalo. A že se tedy často dalo... Pomalu v každé větší kavárně měli alespoň jeden nápoj s touto příchutí. Až mě mrzí, že něco takového není u nás a že Matcha se tady přece jen ještě nedostala. Tak doufejme, že se to napraví. Kromě drinků s příchutí Matchy, jsem ochutnala i zmrzlinu všem známý Kit Kat. Oba dva výrobky hodnotím hodně pozitivně a už teď se těším, až budou k dostání v našich obchodech.

A jako asi každý z nás, mám moc ráda i čokoládu. Na Filipínách jsem konečně viděla, jak vypadá kakakovník a jeden kakaový bob i ochutnala. No řeknu vám, vypadal lépe než chutnal. Aby z něj byla ta sladká pochoutka, kterou známe, musí urazit ještě dlouhou cestu. Na ostrově Cebu, jsme ochutnali místní značku čokolády  - Tablea. Omylem jsme si koupili oříškovou, ale i tak zmyzela bleskovou rychlostí..

Poslední ostrov jsme si opravdu užili. Tedy co se týče odpočinku a taky jídla. Ranní nekonečné snídaně při vycházejícím slunci byly k nezaplacení. Taky jsem se konečně naučila jíst Peanutbutter (které jsem do té doby nemohla ani cítit), trhané hovězí a míchaná vajíčka na snídani. Chápete?! Já! Která celý rok jí na snídani jen sladké... :D Takže za mě určitě pokrok! 

Další věc, která mi bude chybět je určitě čerstvý kokos! Můžu potvrdit, že na něj vzniká závislost. Vždy když to šlo, tak kokos byl k pití jasná volba. Na rozdíl od kokosu, který koupite u nás, byl asi tak 3x větší a měl v sobě nejméně litr kokosové vody.

Asi nejbizardnější jídlo, které jsem ochutnala bylo Halo Halo - Filipínský dezert. Tento "dezert" nezkusíte nikde jinde, jen na Filipínách a je tady tak moc oblíbený, že ho do svého menu zařadily Fastfoodové řetězce jako McDonalds, KFC, Jolibbe. 

Jeho složení je velmi zajímavé. Pokusím se ho alespoň přiblížit. Úplně nahoře je banánové pyré spolu s kopečkem zmrzliny. Dále je zde ledová drť, která se zaleje sladkou omáčkou, řekla bych, že je podobná našemu kondenzovanému mléku. Pod ledovou krou jsou kostičky čerstvého manga a spolu s nimi tady plavou i kostky želé všech barev. Taky zde najdete minimálně jednu lžíci pasty s příchutí UBE- což je mimochodem příchuť, kterou nikde jinde nenajdete. Má fialovou barvu a je zvláštně sladce bramborová. Nedokáži ji k ničemu přirovnat, ale najdete jí téměř všude. Tedy od obilných polštářků na snídaní, přes zmrzlinu až k pečivu.

Abych neutekla od tématu, tak na samotném dnu dezertu Vás možná (stejně jako mě) překvapí kukuřice a fazolky ve sladkém nálevu. Zní to divně, ale opravdu se to tam hodí!Nebudu Vám lhát, měla jsem co dělat, abych po večeři takový pohár snědla. Ale povedlo se. :)

 

Podtrženo sečteno Filipíny jsou srdeční záležitost a určitě se tam ještě někdy ráda vrátím. Jídlo tak přímo trčí z každého rohu, není se divit při tom zalidnění je třeba ty lidi i někde nasytit a to je jen dobře. 

Filipínci mají své národní jídla, na které jsou opravdu hrdí a recepty si dědí přes generace. Přesto si nebudeme nic nalhávat a můžu říci, že jejich kultůra je hodně ovlivněná zeměmi, které je okupovali. Tak třeba na snídani téměř všude najdete klasickou English breakfast a Americké pancakes. Na oběd si můžete dát Španělskou Paellu a na večeři to jistí kari s rýží. Rýže je tady jinak asji nejoblíbenější příloha vůbec. Jí se snad ke všemu.. K rybě, masu, vajíčkám, zmrzlině...

Ale co Vám budu vykládat, nebylo to vždy jen o jídle. Proto na závěr, jedna sluncem přímo nabitá fotka z hotelového bazénu.. Jak já bych se tam hned zase vrátila! :)

Jo a pro více fotek koukněte k mému skvělému fotografovi Pavlovi na stránky, kterému tímto děkuji za společnost při cestování, krásné chvíle a ještě krásnější fotky..